Největší důkaz lásky

30. 08. 2019 21:25:36
Můj manžel se už mnoho let mylně domnívá, že mám svátek o jeden den později, než ho mám. A to i přesto, že mě má správně poznamenanou ve svém google kalendáři.

Proto se vždy sama se sebou vsázím, kdy mu dojde, že opět mé jmeniny zazdil, a celkem dobře se nad tím bavím. Ne že bychom svátek nějak přehnaně řešili, ale je pravda, že kytkou nepohrdnu, přeci jen je třeba využít každou příležitost k tomu ji dostat. Ale letos mě čekal dárek mnohem cennější. Vlastně asi nejcennější, který mi kdy muž dal. A nepřestávejte číst, o briliantový prstýnek nebo vlastní hvězdu fakt nešlo.

Muž mi povolil se s příběhem svěřit, za což ho obdivuji, neboť, jak se později dozvíte, jeho mužská přirozenost musela ustoupit lásce, a bolest, se kterou se pro mě obětoval, je i po dvou týdnech stále ještě palčivá. (Teď to vyznívá asi tak, že si nechal vytetovat Haňulínek na čelo nebo tak něco, ale tak mimo zase nejsme). Konečně k věci.

Tak trochu rekonstruujeme. Máme krásný, moderní, bílý obývák. S novou sedačkou. Co nám chybí ke štěstí, pohodlí a k dokonalé image? Ano, televize. My jsme ve všeobecnosti proti televizi, nic tam nedávají a reklamy nemůžeme vystát, ale bude jistě pohodlnější si po čtyřech letech společného soužití přehrát zcela legálně stažený film na skutečné televizi místo prachobyčejného notebooku.

Jak je asi zvykem všude, výběru televize se věnoval muž. Vyhneme se značkám, bude to tak lepší, ale jednoznačně top nabídka byla pro mého muže televize velikosti 65 palců. Když mi ukazoval na prázdné zdi, kolik tahle kráva zabere (pardon, ale televize velikosti 65 má dle mě nebezpečně blízko ke klasickým filmovým plátnům), rezolutně jsem nesouhlasila. Nicméně můj nesouhlas jsem postupem času vyjadřovala čím dál méně nesouhlasněji a říkala jsem si, že nakonec bude mít muž pravdu. My si zvykneme a bude to super. Takže aniž by se mě zeptal, jednoho dne televizi objednal.

V noci, poté, co odešla návštěva, která mi přišla popřát k muži zapomenutému svátku, jsme televizi dosmýkali z garáže do obýváku. Dost dlouho trvalo, než jsme ji rozbalili a postavili. A pak? Muž se kochal a já se rozbrečela. Ráda bych řekla, že za to může mé těhotenství, ale nemyslím si.

Dle mého názoru televize, jestli se tomu monstru dá vůbec ještě říkat televize, zabírala nejmíň polovinu obýváku. Ne, že by to byla ta nejvýraznější věc v celém pokoji, byla to jediná věc, které byste si všimli! Nechtěla jsem vypadat jako televizní závislák, nechtěla jsem, aby si před televizí hrálo dítě, které se do její úhlopříčky vleze skoro třikrát. Pobrekávala jsem se a sledovala jsem tu velkou černou screenu. A v té chvíli se můj muž zachoval tak, jak bych snad ani nevěřila, že se dokáže zachovat. Řekl mi, že pokud mě ta televize dělá nešťastnou a že to přeci jen budu já, kdo bude většinu času doma trávit, tak můžeme tu televizi vrátit. Dovede si představit tu mužskou bolest? Ani jsme ji nezapojili. Po hlubokém, láskyplném rozhovoru tedy láska mého muže porazila tu mou vůči němu a televizi jsme začali balit. Aby to nebylo tak růžové, tak jeden šroub muž ke stojanu přivrtal tak vehementně, že ho půl hodiny nemohl odmontovat, zatímco já odevzdaně seděla na gauči a dotazovala se sama sebe, jestli si tu televizi skutečně budeme muset ponechat. Nakonec se však vše povedlo a my do jedné do noci balili televizi.

Druhý den jsme ji vezli na PPL, kde zaměstnanec, který zboží přebíral, ránu mého muže rozjitřil tím nejzákeřnějším způsobem.

PPlák: „Máte v tom televizi, jo?“

Muž: „Jo, jo.“

PPLák: „Aha. A co? Nějaká reklamace?“

Muž: „Ne...byla moc velká.“

PPLák: „Haha, to slyším prvně.“

Tím už tak dost zkaženou náladu muži ještě pokazil. Abychom si však pořídili nějakou náplast, ještě ten den jsme zakoupili televizi s úhlopříčkou, která se mně jevila pro náš pokoj jako ideální – 49 palců. Já jsem spokojená, muž čas od času zmíní: „Je to malý.“ Nicméně já si jeho gesta lásky cením natolik, že jsem mu na oplátku nabídla možnost si trvale sundat snubní prsten, který nechce nosit a se kterým si neustále hraje. A o tom je, vážení, manželství. O velkých gestech a kompromisech.

Autor: Hana Bordovská | pátek 30.8.2019 21:25 | karma článku: 21.08 | přečteno: 707x

Další články blogera

Hana Bordovská

Sranda musí být aneb jak jsme se vyhli návštěvě ORL pohotovosti

Naše manželská dynamika při třech dětech a totálním splynutí duší je taková, že už ani nemusíme používat slova, stačí pohledy...ale vsaďte se, že když si jednou za uherský rok chceme něco říct, dopadne to takhle.

6.6.2023 v 19:06 | Karma článku: 26.58 | Přečteno: 768 | Diskuse

Hana Bordovská

Dovolená na samotě

Jen nás pět, chalupa z roku 1923, žádný signál a zelené pastviny. Z rodinné dovolené v Rychlebských horách přijedeme zrelaxovaní, znovuzrození, prakticky úplně jiní lidi.

3.6.2023 v 20:28 | Karma článku: 20.88 | Přečteno: 519 | Diskuse

Hana Bordovská

Růža

Růža je moje nová kamarádka. Je jí 75, má zakouřený obývák, ostravský humor a samozřejmě pejska. Je skvělá! "Moje" jediná babička, která vypráví.

2.6.2023 v 22:01 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 455 | Diskuse

Hana Bordovská

Den rodiny jsme oslavili dočasnou deportací nejstarší dcery

Úplnou náhodou jsme se dozvěděla, že je dneska den rodiny! Nechápu, jaktože mi to nikdo neřekl. Po včerejším u nás doma záhadně promlčeném dni matek mi prozřetelnost dala další šanci k oslavám.

15.5.2023 v 14:51 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 531 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

Můj nešťastný pátek v UNI Hobby

Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...

29.3.2024 v 15:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 | Diskuse

Jana Melišová

Keď človek páchá zlo, kde je Boh?

Má človek slobodnú vôľu? Môžeme sa nezávisle rozhodovať a ovplyvňovať smerovanie nášho života? Mám za sebou desať rokov práce kaplána vo väzení. Takže trochu viem, čo to robí alebo nerobí s človekom, keď sa dopustí veľkého zla.

29.3.2024 v 11:54 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 208 | Diskuse

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 394 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 191 |
Počet článků 140 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 797

Mladá, vdaná, trojnásobná full-time matka o radostech a ... radostech mateřství. Dámy, jedeme v tom spolu!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...