Road Trip

8. 08. 2019 20:38:20
Je to za námi. Minulý týden jsme absolvovali skutečný road trip se vším všudy. Jízda v noci, 13 hodin, 11 let starým Megan bez klimatizace, 21 měsíců stará dcerka.

Nemyslete si, že bychom tuto anabázi podstupovali kvůli tomu, že bychom se někde v Bašce Vodě chtěli cáchat v moři a cpát konzervama. Kdo mě čte, tak možná ví, ale pro nováčky – vraceli jsme se z Belgie domů. Už napořád. I když tomu moc lidí nechtělo věřit, protože z mužova tříměsíčního kontraktu se vyklubal kontrakt půlroční a nakonec třičtvrtěroční. Ale k velké spokojenosti naší rodiny, která samozřejmě postrádá svou jedinou vnučku, jsme prostě jeli zpět, zpět na rodnou ostravskou hroudu.

Já jsem optimista. Tedy měním se na optimistu. Takže jsem si nepřipustila nic takového, že by třeba Emma v autě nespala nebo že bychom dojeli výrazně později, než nám strýček google (google maps) předpověděl. Proto to mimochodem nakonec tak dobře dopadlo. A teď už jdeme teda vyprávět.

Nevím, jak to zvládají lidé s menšími auty, nám se našich pár švestek vlezlo tak tak. Muž úspěšně naložil auto, jediné, co do kufru nenacpal byla ikea taška plná špinavého prádla, kterou tedy umístil na zadní sedadlo. Dojemně jsme se vyfotili v našem firmou zaplaceném airbnb Rue de La Baraque 123, nasedli do auta a mně se spustily slzy. Muž do toho pustil píseň, ve které se zpívá Bye, bye, Hollywood Hills forever. Místo Hollywood Hills hulákal Louvain la Neuve (naše městečko). Tak jsme tak nostalgicky jeli, Emma byla ok, když asi po 20 minutách cesty slyším:

„Ty vole, kde mám peněženku?“

Hm...

Takže jsme zastavili na kraji dálnice a začali celkem politováníhodně hledat peněženku, aniž bychom chtěli kufr auta připomínající tetris vyložit. Muž volal pronajímateli, který se šel do domu podívat, ale peněženku nenašel. Jeli jsme dál, na odpočívadlo. Cestou jsme vzpomínali, jestli ji bral s sebou na procházku, co když teď někde leží opuštěná v belgických ulicích. Zastavili jsme a muž se dal opět do hledání, já šla čůrat do kopřiv (7. měsíc klepe na dveře). Muž se začal smát, což bylo dobré znamení. Peněženka byla samozřejmě na místě, kam ji nikdy nedává, ve velké cestovce v kufru. Nicméně, já byla šťastná, i když trochu vystresovaná, protože každá ztracená minuta mohla být rizikovou. Měla jsem na ráno po příjezdu domluvenou kadeřnici.

Pokračujeme. Vesele jedeme po dálnici, když muž říká: „Někdo má otevřené dveře.“ Museli jsme opět zastavit, protože to byly dveře za řidičem, hned vedle tašky se špinavým prádlem. Jedeme dalších 5 minut a najednou se muž začne nervózně rozhlížet a mumlá: „Kde je do háje (přesné slovo nevím, ale dejme tomu, že do háje) ta peněženka?“ OPĚT jsme museli zastavit, i když jsme věděli, že je někde v autě, protože poté, co ji našel, vyřkl památnou větu: „Musím ji dát na nějaké dobře viditelné místo.“ To se zřejmě tedy nestalo. Nakonec jsme ji našli dole pod Emmou, protože mi pro ni Radek podával nějakou svačinu a peněženku si tam odložil. Nostalgická nálada byla tedy zažehnána a my usmířeni a nadšeni, že máme vše, pokračovali v cestě.

Sotva jsme se rozjeli, Emma začala řvát. Nedivila jsem se jí. Každopádně jsem ji nakrmila, přečetly jsme knížku a řekla jsem jí, že jde spát. A světe div se, skutečně šla spát. Usnula v 9 večer a probudila se až v 7 ráno v Olomouci.

Muž cestu zvládl dobře, i když nás zarazilo Německo, tam jsme tolik oprav na dálnici oproti předchozím zkušenostem nečekali. Krutou realitu D1 jsme čekali méně krutou, ale k D1 se lidé vyjadřují dostatečně, takže to přeskočím.

Já jsem cestu zvládla taky celkem fajn. Pospávala jsem vzadu na tašce se špinavým prádlem a bylo mi fajn.

Dojeli jsme přesně včas. Za 15 minut přijela kamarádka a šla mi dělat melír. Muž se šel vyspat. A pokud se neprobudil, spí dodnes. Ne, to je vtip. Dala jsem mu 3 hodiny, přece nenechá těhotnou, špatně vyspanou ženu s batoletem samotnou.

Autor: Hana Bordovská | čtvrtek 8.8.2019 20:38 | karma článku: 13.53 | přečteno: 380x

Další články blogera

Hana Bordovská

Super den

Na pondělí 2.9.2019 jsem se nesmírně těšila. Ne proto, že začala škola, to jde teď zcela mimo mě, ale protože se konečně mělo OCHLADIT. Navíc jsem si vymohla na muži auto. Čekal nás s Emmou super den.

4.9.2019 v 1:12 | Karma článku: 8.84 | Přečteno: 274 | Diskuse

Hana Bordovská

Největší důkaz lásky

Můj manžel se už mnoho let mylně domnívá, že mám svátek o jeden den později, než ho mám. A to i přesto, že mě má správně poznamenanou ve svém google kalendáři.

30.8.2019 v 21:25 | Karma článku: 19.22 | Přečteno: 543 | Diskuse

Hana Bordovská

Letní kino

Pozor pozor, naše aromantická dvojice hroutící se pod tíhou rodinných radostí z batolete a dalšího těhotenství se dnes večer hrdě vypravila za zcela romantickou zábavou.

27.8.2019 v 23:39 | Karma článku: 9.09 | Přečteno: 248 | Diskuse

Hana Bordovská

V(d)ěčné téma - NOČNÍK

A už chodí na nočník? Ne PS: tohle není článek pro šikovné maminky šikovných dětí, které je svou pílí a šikovností do dvou let přesvědčily o nepřeberných výhodách vyměšování do nočníku.

22.8.2019 v 21:37 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 407 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

Není nad babičku, dobrou kuchařku...

I když máme téměř naproti supermarket s regály plnými prý nejčerstvějšího masa, raději ho kupuji v soukromém řeznictví U Singra, které je od našeho domu o několik kroků dál než ten Lidl...

22.9.2019 v 18:45 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 575 | Diskuse

Jan Hulik

Zdravý nemocný, desátý a poslední list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.

Zdravý nebo nemocný, to asi není ta správná otázka na závěr mého deníku rekonvalescenta po operaci srdce. Nechtěl bych totiž vypadat jako hypochondr Argon,

22.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jitka Štanclová

To jsme si pěkně zakašlaly, paní. A někdy zase "naschle".

"Viróza a chřipky, se vlivem výkyvu teplot kvapem blíží", varují v různých médiích. A přiložené záběry to jen dokazují. Pak se nedivte, že si při jízdě jen tak nepokecáte, ale spíš ji prokašlete.

22.9.2019 v 8:59 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 440 | Diskuse

Ivana Lance

Vadí mi, když cizinci neumí jíst česká jídla

Vzpomínám si na návštěvu, kterou měl brácha kolem roku 1984 z Anglie. Ten člověk nebyl gurmán, to byl barbar. Na talíři jsme mu předložili maso s omáčkou a našima vyhlášeným a dobrýma českýma knedlíkama.

20.9.2019 v 13:17 | Karma článku: 36.95 | Přečteno: 2031 | Diskuse

Ivana Lance

Génius a nebo postižený kluk?

"Génius," říká jeho matka. "Je génius, který učí sám sebe," pěje chválu žena na svého dvaadvacetiletého syna.

19.9.2019 v 16:43 | Karma článku: 16.23 | Přečteno: 1038 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 15.06 Průměrná čtenost 724

Mladá, vdaná, brzy dvojnásobná full-time matka o radostech a ... radostech mateřství. Dámy, jedeme v tom spolu!

Najdete na iDNES.cz