Růža
S Růžou jsem se seznámila při přecházení přechodu na Rudné, který má tak neskutečně krátký interval, že její zdravotní stav a moje batole to prostě na zelenou nemají šanci stihnout. A tak jsme si pokecaly. O tom, jak šla na nákup, jaké má rodinné poměry, jaký ji domá čeká pejsek...A mě po pár minutách rozhovoru došlo, že bych ji tu šíleně těžkou tašku na kolečkách dotáhla k ní do baráku, takže jsme s batoletem a Růžou vyrazili k ní. Pozvala nás dovnitř, vybavila dítě sladkostmi a povídala dál. Když jsme se loučily, zaleskly se jí oči a vypadalo, že mi nevěří, že za ní zase přijdu.
Dneska jsem za ní zašla zase, nejdřív mě skoro nepoznala, ale pak nás s dcerou pozvala dál. Bolela ji hlava, takže začátek povídání byl trochu neveselý, ale postupně se do toho dostala. Shodou okolností se narodila v místech, kde jsme byli zrovna minulý týden na dovolené, takže společné téma, a pak začala vykládat o svém děství, mládí, a psát to tady nebudu - ale osudy teda příšerné! Moje Thea (dítě) si hrála s jejím Theem (pes), v televizi běžely totálně dramatické Nebezpečné vztahy a já čuchala cigaretový kouř a ráda poslouchala. Proč? Proč poslouchám cizí starou paní?
Protože moji ani manželovi prarodiče nevyprávěli a nevypráví. Dneska to bude trochu smutné, ale o mě ani mé sourozence v děství extra velký zájem ze strany babiček a dědečků nebyl, takže ano, jednou za čas za nimi zajedeme, občas zavolám, ale vlastně nevíme, co si máme povídat, blízký vztah se jaksi nevyvinul. A že by vyprávěli o minulosti, to vůbec, spíš popisují současné katastrofy. A my zas nevíme, na co se přesně zeptat. Je to takový začarovaný kruh, který těžko někdo odčaruje. Manželovi prarodiče jsou super, to zas jo, ale hodně kolem nás skáčou, pořád nosí buchty, kafe a cukroví z mrazáku (ano, vánoční cukroví) místo aby si přisedli. Ale Růženka povídá. A je v tom hodně smutného, někdy ale veselého a hodně moudrého.
Když jsme se loučily, objala jsem jí.
Ona: "Tak se mějte, Haničko, ale budeme si muset začít tykat."
Já: "No vy mi určitě tykejte, ale já nevím, jestli to dokážu."
Ona: "Budeš muset!"
Já: "No..tak teda ... ahoj?"
Ona: "Ahoj!"
A tak se zrodil zvláštní vztah. Nevím, na jak dlouho, nevím jak bude probíhat, ale určitě si máme co dát navzájem.
Hana Bordovská
Sranda musí být aneb jak jsme se vyhli návštěvě ORL pohotovosti
Naše manželská dynamika při třech dětech a totálním splynutí duší je taková, že už ani nemusíme používat slova, stačí pohledy...ale vsaďte se, že když si jednou za uherský rok chceme něco říct, dopadne to takhle.
Hana Bordovská
Dovolená na samotě
Jen nás pět, chalupa z roku 1923, žádný signál a zelené pastviny. Z rodinné dovolené v Rychlebských horách přijedeme zrelaxovaní, znovuzrození, prakticky úplně jiní lidi.
Hana Bordovská
Den rodiny jsme oslavili dočasnou deportací nejstarší dcery
Úplnou náhodou jsme se dozvěděla, že je dneska den rodiny! Nechápu, jaktože mi to nikdo neřekl. Po včerejším u nás doma záhadně promlčeném dni matek mi prozřetelnost dala další šanci k oslavám.
Hana Bordovská
Jak nám opravují semafor
Česká republika je kouzelná, řekla bych až pohádková země. Co za sedmero horami na západ trvá pár dní, u nás sedmero let. Ne jinak tomu je i s opravou semaforu na Rudné v Ostravě.
Hana Bordovská
Jak "týráme" naše děti
Vychovat dítě v dnešní době je věda. Ať se snažíte sebevíc, způsobíte mu trauma. Je jen otázka, jakého typu a v jakém rozsahu.
Hana Bordovská
Praha bejby (část první)
V dnešní době je moderní cestovat. Do třicítky by každý člověk, který chce něco znamenat, měl stihnout aspoň úplný základ - Bali, Indii, Nový Zéland, New York a ideálně Barmu.
Hana Bordovská
Mořská panna
Je to tady. Děti jsou uzdraveny, tudíž se začínáme účastnit opět sociálního života. Tím myslím školku a kroužky, ne žádné odvážné akce a la Žirafy a jiné zvrácenosti.
Hana Bordovská
Jak jsem frajerka jezdila ve sněhu
Zakládám si na tom, že jsem emancipovaná žena. To znamená, že mám řidičský průkaz a živnostenský list. Díky kterému vydělám asi tolik, že nemusím ani podávat daňové přiznání, takže je všem jasné, jak to s mojí emancipací asi je.
Hana Bordovská
Jak jsem poprvé žebrala
Není nic romantičtějšího než v pohádkové vánici pobíhat s málo navlečeným dítětem v areálu nemocnice a ... žebrat. Ano, true story.
Hana Bordovská
Mé nervy přicházejí
"Děti, nepokoušejte to, nepokoušejte to" sklíčeně varuji své děti, když se po koupání nehodlají oblékat. Dcera v předvánočním období celkem trefně poznamená: "Copak? Tvoje nervy přicházejí?" Jo, moje nervy a Vánoce...
Hana Bordovská
Jak jsme zdobili stromeček
Stromek jsme zdobili už včera. Protože jsme duší Amíci. Kdybych uměla upéct krocana, tak snad slavíme Den díkuvzdání, ale já neumím ani kachnu, takže banán. Off topic. Strojení stromu se třemi pomocníky je...
Hana Bordovská
Studujte ty logopedie!
Doba je tvrdá. Já ještě vyrostla ve výjimečném čase, kdy jsem si své povolání mohla vybrat sama. A stejně jsem si vybrala blbě, takže se mi tady množí dotazy typu, co budu po rodičáku dělat. Joo, to bych taky ráda věděla. Ale!
Hana Bordovská
Naše příměstská dovolená
Dovolenou jsme letos vynechali, ostatně jako posledních 6 let. Děti používáme jako výmluvu pro naši pohodlnost zažívat stejně vypjaté situace s dětmi jako doma, jen na neznámých místech za nemístné peníze.
Hana Bordovská
Záda
Je mi 28. To samo o sobě je pro mě celkem revoluční informace, protože od mých posledních narozenin žiju v tom, že je mi 27. Ještě převratnější je ovšem fakt, že jsem si minulý týden odrovnala záda.
Hana Bordovská
Jak jsem volala operátorovi aneb rušíme ty internety
Můj životní příběh s modrým operátorem je hořkou tragikomedií. Táhne se již spoustu let, spoustu telefonátů a spoustu návštěv poboček. Ale dnes jsem podnikla první krok ke skutečné svobodě.
Hana Bordovská
Si spolu vyhrajou říkali
Joo, víš jak, věkový rozdíl dva roky? Si spolu vyhrajou. Prakticky nebudeš muset nic dělat. Ano, ano, ano.
Hana Bordovská
Jak si najít kamarádky matky
Z internetů jsem vypozorovala, že některé novopečené maminky mají problém si najít kamarádky s dětmi. A to je trápí. Takže krátký guide, jak na to.
Hana Bordovská
Co jste (ne)chtěli vědět o kojení
Kojím první ligu. Odkojila jsem dvě a půl dítěte. S dvěma párměsíčními přestávkami mým tělem proudí mateřské mléko již čtyři a půl roku. Takže jsem se pasovala do role kojologa, případně i prsoatra.
Hana Bordovská
Z deníku mimina - na mámu leze jaro
Máma se neumí starat o kytky. A ví to. Proč asi nemáme ani jednu pokojovku? Vrchol naší flóry jsou tulipány, které si přihazuje k nákupu z Tesca, a nějaká ta plíseň za knihovničkou. Jenže přichází jaro, že jo...
Hana Bordovská
Z deníku mimina - když konkurenti nejsou doma, princezna má pré
Matka nejen, že posílá čtyřletou ségru do školky, když je na rodičáku se mnou, ale navíc odkládá i dvouletého bráchu do jeslí. A myslí si, že když budu doma jenom já, že něco stihne. Ha ha. Jasně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 140
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 804x