Praha bejby (část první)
O Anglii, Francii, Chorvatsku, Itálii a Egyptu se vůbec nezmiňuji, neb to máte mít nacestováno z dětských let ještě s rodiči. A tím se jen potvrzuje něco, co jsem už dávno tušila. Nejsme moderní. S mužem neradi cestujeme. Možná, že to souvisí s našimi ratolestmi, které zrovna cestovatelské typy nejsou, ale vrcholem našich cest je dvakrát do roka výlet do Bruntálu, což je podle cedulí přesně 72 km. O to lepšími odborníky jsme na ostravské okolí. Cokoli, co je v dojezdové vzdálenosti 15 minut, známe.
A co se tedy stalo, že jsme se rozhodli vyjet na CELÉ 2 dny do Prahy? Frustrace zaklepala na dveře. Vidina Velikonoc strávených stejným stereotypem jako koneckonců posledních 6 let života nám natolik zvedla tlak, že jsme se rozhodli vyrazit do světa. Vlakem samozřejmě. Protože v autě se brečí, blije a celkově si člověk po cestě delší než dvě hodiny sáhne na úplné dno.
Takže dva dny před plánovaným odjezdem hledáme ubytování. Oukej. To nepůjde. Rozhodně za jednu noc v Praze nehodláme zaplatit tolik, co by stála nová houpačka na zahradu, jídlo na dva týdny nebo nafta na tři měsíce. Ráno moudřejší večera. Jdeme spát. Přinejhorším vyrazíme na Velikonoce do Olomouce, to bude levnější. A s tou želvou na náměstí budeme mít hezkou fotečku.
Ráno se na nás usmálo štěstí a "flat 18 minutes from Vaclavian square" za 1000 Korun českých pro celou naši skvadru. Bereme! HNED! Pak už jen osmnácet za ČD vlaky a kostky jsou vrženy. Jede se do Prahy.
Nadšení z vystoupení z komfortní zóny trvalo pouze pár hodin. Naštěstí se již naše rozhodnutí nedalo bezplatně zvrátit, takže o den a půl později balím tak, abychom se na dva dny vlezli do dvou dospělých a dvou dětských batohů.
Ráno v den D vstávám brzy, umývám si vlasy, abych v Praze nedělala ostudu, dochystávám baťůžky a třesu se vzrušením. Po čtyřech letech mé nohy opět vstoupí na pražskou půdu. "Mí Pražané mi rozumějí". Jistě není náhoda, že náš flat 18 minutes from Vaclavian sqaure se nachází kousíček od vily Bertramky. Cítím se jako Mozrat.
Na druhou stranu jsem ovšem i ostravský vlastenec...Možná jsem měla dětem zakoupit čepičky Baník nebo tak něco, ať máme z Prahy nějaké skutečné zážitky, ale vzhledem k last minute povaze této výpravy to budu muset nechat na příště.
Samotná cesta na nádraží byla celkem dobrodužná, protože najít parkování, ze kterého vás nebude bolet u srdíčka, prostě stojí nějaký čas. Nakonec vše dobře dopadlo a my nakládáme do vlaku všechny tři ratolesti a jdeme hledat místa.
Já: Kde máme ty místenky? Podívej se prosím.
On: Já tady ten mail nemám.
Já: Jak jako nemáš?! Však jsi říkal, že ti to přišlo!
On: Proč jsi to vůbec posílala na můj mail?
Já: Protože jsi mi to řekl!
On: To není ani ve spamech, nikde to tu není tyjo...
Já: Co budeme dělat?!
Vlak se i s námi rozjíždí...
Dítě: Mami, je všechno v pořádku?
Já: Ne, není miláčku všechno v pořádku.
On: No fakt to nemám.
Já: To je jako osmnácet v háji? (Dosadit si můžete i jiná slova)
No nakonec se muž v mailech zorientoval a jízdenky našel, nicméně první zatěžkávací zkoušku naší cesty jsme zvládli si myslím pěkně. Pokračování příště.
Hana Bordovská
Sranda musí být aneb jak jsme se vyhli návštěvě ORL pohotovosti
Naše manželská dynamika při třech dětech a totálním splynutí duší je taková, že už ani nemusíme používat slova, stačí pohledy...ale vsaďte se, že když si jednou za uherský rok chceme něco říct, dopadne to takhle.
Hana Bordovská
Dovolená na samotě
Jen nás pět, chalupa z roku 1923, žádný signál a zelené pastviny. Z rodinné dovolené v Rychlebských horách přijedeme zrelaxovaní, znovuzrození, prakticky úplně jiní lidi.
Hana Bordovská
Růža
Růža je moje nová kamarádka. Je jí 75, má zakouřený obývák, ostravský humor a samozřejmě pejska. Je skvělá! "Moje" jediná babička, která vypráví.
Hana Bordovská
Den rodiny jsme oslavili dočasnou deportací nejstarší dcery
Úplnou náhodou jsme se dozvěděla, že je dneska den rodiny! Nechápu, jaktože mi to nikdo neřekl. Po včerejším u nás doma záhadně promlčeném dni matek mi prozřetelnost dala další šanci k oslavám.
Hana Bordovská
Jak nám opravují semafor
Česká republika je kouzelná, řekla bych až pohádková země. Co za sedmero horami na západ trvá pár dní, u nás sedmero let. Ne jinak tomu je i s opravou semaforu na Rudné v Ostravě.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Černochová: Česko vydalo na obranu v loňském roce méně, než se čekalo
Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to v...
Průzkum: Největší potenciál oslovit voliče v eurovolbách mají shodně ANO a STAN
Největší potenciál oslovit voliče při červnových volbách do Evropského parlamentu mají hnutí ANO a...
Za lov velryb se nestydí. Japonsko povolí odlov dalšího druhu plejtváka
Japonsko zařadí plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb. Informoval o tom ve čtvrtek...
Putin chce vyměnit ministra obrany. Místo Šojgua navrhl Andreje Bělousova
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje...
Prodej byt 2+1 OV 57m2 Kroměříž
Velehradská, Kroměříž
2 900 000 Kč
- Počet článků 140
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 804x