Jak jsem si vyrazila

Tak! A je to tady. Vyrazila jsem si do společnosti. Ne, ne. Nebyl to koncert, divadlo, Stodolní, rozlučka se svobodou, svatba nebo krutopřísná párty. Šla jsem s  kámoškou do cukrárny. Vodvaz. Myslíte si, že jsem se pomátla? E e. 

Jsem matka tří dětí, tří pijavic, tří nálepek. Poslední nálepka dovršila 8 měsíců a ač by se nejraději narodila rovnou do šátku a s kozou v puse, pokrok nezastavíš, takže i ona se už nekojí co půl hodiny a občas pozře i něco jiného než mé zázračné životdávající MM (pro mateřské analfabety - mateřské mléko). A tak jsem usoudila, že je čas si vyhodit z kopýtka. 

Ne, že bych snad své děti neopouštěla. Ty dvě pravidelně odkládám prakticky komukoli, kdo neprojeví silný odpor, ale ke kojenci ve mně přeci jen povstal soucit, tudíž téměř vše absolvuje se mnou. Ale pozor! Za její život jsem zvládla deset hodin fyzioterapie, jeden badminton na mé narozeniny a jednu návštěvu bazénu s manželem a staršími dětmi. Tak zlý to zas neni. 

Nicméně nastal čas začít žít také společensky. A co dokáže víc, že ještě nepatříte do sociálního železa, než jít si sednout s bezdětnou kámoškou! Což o to, matka by s váma šla klidně i na finančák jen aby se utrhla od dětí, ale bezdětná kámoška - to je terno. Když jsem jí psala, cítila jsem trému, jak kdybych ji zvala na rande. A stejně tak jsem se na naši schůzku chystala. To je trochu zlé, evidentně bych měla bez dětí vyrážet častěji. Škoda, že mi má snaha nebyla zas tak platná, neb číšník flirtoval s mou kamarádkou, ale nevadí, NE VA DÍ. 

Jaké to bylo? Bezva. Probraly jsme všechno. Domů jsem dorazila nestydatě pozdě. Bylo už 19:14!!! To když převedete na nemateřský čas, odpovídá cca 01:35.  Čekala jsem, že na mě bude čekat bordel a ... bordel, ale !!! Večeře na stole, hračky uklizené, děti šťastné. Wow! Hustý! Když se mě kámoška ptala, jak to manžel zvládne, tak jsem řekla, že v pohodě, ale realita byla ještě jednorožcovější. 

Jediný problém je, že teď nemůžu usnout. A teď nevím, jestli za to může černý čaj, nebo mě tak rozhodil dnešní silný zážitek opuštění domova bez jediného dítěte.