Naróžnik Milo Maxi
Jde o levnou, celkem pěknou, polskou sedačku, kterou jsme potřebovali získat.
Děláme takovou menší rekonstrukci. Od nastěhování se na nic v našem domě z důvodu mužovy nepřítomnosti nesáhlo, takže je nejvyšší čas. S tím souvisí také zbavení se staré sedačky po předchozích majitelích a nákup sedačky nové.
My si vyhlídli polski narožnik Milo maxi. Náš vysněný Milo maxi se nám tak akorát vleze do rohu, je šedobílý, moderní a hlavně za příznivou cenu. Takže jsme se rozhodli na něj zajet podívat. Do Rybniku. V neděli. Ano, byla to blbost. Běžně by měli mít v neděli otevřeno, dle otvírací doby na stránkách, ale asi jsme nějak přehlédli, že v srpnu je otevřeno pouze poslední neděli. Stáli jsme před zhasnutou prodejnou a snažili se přesvědčit vrátného, aby nás pustil dovnitř. To se nepodařilo. Takže nic. Jeli jsme do toho pitomého polského Rybniku zbytečně. A to jsme s mužem ještě legráckovali a snažili se po cestě mluvit polsky. Když jsem zjistila, že není otevřený ani můj věrný Kaufland (chtěla jsem levně pořídit pleny), zanevřela jsem na Polsko a zakázala muži polštinu používat.
Jeli jsme domů rozhodnuti, že další cestu do Polska nepodstoupíme a prostě sedačku objednáme. Nicméně to nešlo. Jo, zní to neuvěřitelně, ale nešlo. Do zahraničí Agata meble (ten obchod) nezasílá. Takže zbývala jediná možnost, kterou ovšem internet nenabízel. Zajet si pro náš vysněný poklad osobně. To znamenalo sehnat muži pomocníka, sehnat dodávku a zjistit, kde má drahá Agata náš narožnik na skladě a zda-li bude ochotná nám jej prodat.
To obnášelo několik krušných telefonátů. Tedy, pro muže byly krušné, protože až na poslední milou dámu narazil na zaměstnance, kteří hovoří tolko v jazyku polskim. Muž se držel statečně. Dokázal zesyntetizovat veškerou znalost všech slovanských jazyků včetně „mezinárodních“ germánských vsuvek. Já měla co dělat, abych se nepočůrala smíchy. Po asi 5. telefonátu jsme se dozvěděli, že v Gliwicach Milo maxi jest a můžeme si pro něj přijet. Takže muž objednal dodávku i švagra a jeli.
Pro svou akci však vybrali den, kdy jsem zrovna podstupovala test na těhotenskou cukrovku. Takže abychom to měli zajímavější, ráno se muž ještě musel postarat o Emmu (asi poprvé v životě), pak ji předat mé sestře, a pak už vyjet na misi Milo maxi.
Díky mé roustoucí pozitivitě se mi daří, takže vše dopadlo dobře. Náš milý Milo je teď u nás doma, a dle reference chlapců prý dobře vypadá i se na něm dobře sedí. Tak se těším, až ho jednou uvidím taky jinak než bez krabic (muž aktuálně maluje, takže Milo je pořád ještě zahalen rouškou tajemství a vrstvou kratonu a igelitu).
A to nejlepší nakonec? Milá Agata Meble nám dala slevu 200 zlotych na další nákup. Takže pozor pozor, my s polským nábytkem ještě zdaleka nekončíme.
Hana Bordovská
Sranda musí být aneb jak jsme se vyhli návštěvě ORL pohotovosti
Naše manželská dynamika při třech dětech a totálním splynutí duší je taková, že už ani nemusíme používat slova, stačí pohledy...ale vsaďte se, že když si jednou za uherský rok chceme něco říct, dopadne to takhle.
Hana Bordovská
Dovolená na samotě
Jen nás pět, chalupa z roku 1923, žádný signál a zelené pastviny. Z rodinné dovolené v Rychlebských horách přijedeme zrelaxovaní, znovuzrození, prakticky úplně jiní lidi.
Hana Bordovská
Růža
Růža je moje nová kamarádka. Je jí 75, má zakouřený obývák, ostravský humor a samozřejmě pejska. Je skvělá! "Moje" jediná babička, která vypráví.
Hana Bordovská
Den rodiny jsme oslavili dočasnou deportací nejstarší dcery
Úplnou náhodou jsme se dozvěděla, že je dneska den rodiny! Nechápu, jaktože mi to nikdo neřekl. Po včerejším u nás doma záhadně promlčeném dni matek mi prozřetelnost dala další šanci k oslavám.
Hana Bordovská
Jak nám opravují semafor
Česká republika je kouzelná, řekla bych až pohádková země. Co za sedmero horami na západ trvá pár dní, u nás sedmero let. Ne jinak tomu je i s opravou semaforu na Rudné v Ostravě.
Hana Bordovská
Jak "týráme" naše děti
Vychovat dítě v dnešní době je věda. Ať se snažíte sebevíc, způsobíte mu trauma. Je jen otázka, jakého typu a v jakém rozsahu.
Hana Bordovská
Praha bejby (část první)
V dnešní době je moderní cestovat. Do třicítky by každý člověk, který chce něco znamenat, měl stihnout aspoň úplný základ - Bali, Indii, Nový Zéland, New York a ideálně Barmu.
Hana Bordovská
Mořská panna
Je to tady. Děti jsou uzdraveny, tudíž se začínáme účastnit opět sociálního života. Tím myslím školku a kroužky, ne žádné odvážné akce a la Žirafy a jiné zvrácenosti.
Hana Bordovská
Jak jsem frajerka jezdila ve sněhu
Zakládám si na tom, že jsem emancipovaná žena. To znamená, že mám řidičský průkaz a živnostenský list. Díky kterému vydělám asi tolik, že nemusím ani podávat daňové přiznání, takže je všem jasné, jak to s mojí emancipací asi je.
Hana Bordovská
Jak jsem poprvé žebrala
Není nic romantičtějšího než v pohádkové vánici pobíhat s málo navlečeným dítětem v areálu nemocnice a ... žebrat. Ano, true story.
Hana Bordovská
Mé nervy přicházejí
"Děti, nepokoušejte to, nepokoušejte to" sklíčeně varuji své děti, když se po koupání nehodlají oblékat. Dcera v předvánočním období celkem trefně poznamená: "Copak? Tvoje nervy přicházejí?" Jo, moje nervy a Vánoce...
Hana Bordovská
Jak jsme zdobili stromeček
Stromek jsme zdobili už včera. Protože jsme duší Amíci. Kdybych uměla upéct krocana, tak snad slavíme Den díkuvzdání, ale já neumím ani kachnu, takže banán. Off topic. Strojení stromu se třemi pomocníky je...
Hana Bordovská
Studujte ty logopedie!
Doba je tvrdá. Já ještě vyrostla ve výjimečném čase, kdy jsem si své povolání mohla vybrat sama. A stejně jsem si vybrala blbě, takže se mi tady množí dotazy typu, co budu po rodičáku dělat. Joo, to bych taky ráda věděla. Ale!
Hana Bordovská
Naše příměstská dovolená
Dovolenou jsme letos vynechali, ostatně jako posledních 6 let. Děti používáme jako výmluvu pro naši pohodlnost zažívat stejně vypjaté situace s dětmi jako doma, jen na neznámých místech za nemístné peníze.
Hana Bordovská
Záda
Je mi 28. To samo o sobě je pro mě celkem revoluční informace, protože od mých posledních narozenin žiju v tom, že je mi 27. Ještě převratnější je ovšem fakt, že jsem si minulý týden odrovnala záda.
Hana Bordovská
Jak jsem volala operátorovi aneb rušíme ty internety
Můj životní příběh s modrým operátorem je hořkou tragikomedií. Táhne se již spoustu let, spoustu telefonátů a spoustu návštěv poboček. Ale dnes jsem podnikla první krok ke skutečné svobodě.
Hana Bordovská
Si spolu vyhrajou říkali
Joo, víš jak, věkový rozdíl dva roky? Si spolu vyhrajou. Prakticky nebudeš muset nic dělat. Ano, ano, ano.
Hana Bordovská
Jak si najít kamarádky matky
Z internetů jsem vypozorovala, že některé novopečené maminky mají problém si najít kamarádky s dětmi. A to je trápí. Takže krátký guide, jak na to.
Hana Bordovská
Co jste (ne)chtěli vědět o kojení
Kojím první ligu. Odkojila jsem dvě a půl dítěte. S dvěma párměsíčními přestávkami mým tělem proudí mateřské mléko již čtyři a půl roku. Takže jsem se pasovala do role kojologa, případně i prsoatra.
Hana Bordovská
Z deníku mimina - na mámu leze jaro
Máma se neumí starat o kytky. A ví to. Proč asi nemáme ani jednu pokojovku? Vrchol naší flóry jsou tulipány, které si přihazuje k nákupu z Tesca, a nějaká ta plíseň za knihovničkou. Jenže přichází jaro, že jo...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 140
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 804x